Miliardář Paukner vstupuje do skupiny Sokolovská uhelná. Získá zhruba desetinový podíl

Hnědouhelná skupina Sokolovská uhelná našla investora, který kromě potřebného kapitálu přinese i zkušenosti z energetického trhu. Ty se budou hodit při přesměrování skupiny z hnědouhelných na obnovitelné zdroje. Do skupiny Sokolovská uhelná a sesterské SUAS Group  vstoupila skupina Carbounion miliardáře Petra Pauknera, který už několik dekád obchoduje s uhlím a elektřinou. Kromě toho vlastní řadu firem, které se zabývají montáží elektrického vedení.
„Získal jsem zhruba desetiprocentní podíl v obou společnostech, což znamená jak v SUAS Group, tak v Sokolovské uhelné. Transakce proběhla na konci srpna,“ komentoval pro HN transakci Paukner. Podíl převzal prostřednictvím společnosti Carbounion Holding.

Zbylá část dál zůstane v rukou svěřenského fondu rodiny Štěpánkových, který kontrolují dědicové Františka Štěpánka, což byl majoritní akcionář hnědouhelné skupiny. Jde o manželku a tři dospělé děti: Martina, Barboru a Terezu.

„Myšlenka vstupu Carbounion Holding vznikla na základě mnohaletých dobrých vztahů mezi majiteli Sokolovské uhelné a SUAS Group a Petrem Pauknerem. Role nového minoritního akcionáře je výhradně investiční a jejím smyslem je kapitálově podpořit rozvojové aktivity,“ uvádí Pavel Tomek, rodinný právník Štěpánkových a správce svěřenského fondu. Ostatně s Pauknerem už hnědouhelná skupina spolupracuje – společně vlastní rovným dílem firmu SUAS Grid, která se zabývá výstavbou elektrických sítí na západě Čech.

Strany cenu transakce nekomentovaly. Půjde ovšem o vyšší stamiliony korun. V minulém roce rodina Štěpánkových zcela ovládla Sokolovskou uhelnou a SUAS poté, co obě společnosti opustil menšinový akcionář Jaroslav Rokos. Hodnota jeho podílu ve výši 42,86 procenta se odhadovala bezmála na tři miliardy korun. Desetiprocentní podíl by pak stál okolo 650 milionů.
Rokose vyplácí rodina Štěpánkových postupně. Peníze získané z prodeje podílů skupině Carbounion mohou podle Pauknera sloužit částečně i k vyplacení Rokosova podílu.

Rokos měl podle dřívějších informací HN zvažovat svůj odchod z firmy poprvé už po Štěpánkově smrti před třemi lety, kdy byl pro prodej celé skupiny. Nabídku na převzetí dostala firma od konkurenta, hlavního majitele mosteckých hnědouhelných dolů Pavla Tykače. Dědicové ale tehdy prodej odmítli. Možná i vzhledem k dřívějšímu tvrdému střetu Štěpánka s Tykačem, který se chtěl stát akcionářem hnědouhelné skupiny.

Následovalo vykoupení Rokose ze strany Štěpánkových dědiců a nynější vstup Pauknera do skupiny. Transakci financoval Paukner z jedné třetiny z vlastních zdrojů a zbytek si půjčil od bank. „Nejpozději do tří let bych rád půjčené peníze splatil,“ doplňuje Paukner.

Změna akcionářské struktury nemá vliv na rozhodování managementu ve skupině Sokolovská uhelná a SUAS Group. „Podíl nezakládá žádná blokační ani jiná práva,“ dodává Paukner.

Cílem obchodu je vytvořit prostor pro další rozvojové aktivity Sokolovské uhelné a SUAS Group v oblasti nových energetických zdrojů, inovací v chemickém průmyslu či v rezidenčním a průmyslovém developmentu. V současnosti totiž spočívá hlavní činnost celého uskupení v těžbě hnědého uhlí a jejího využití v elektrárně Tisová a teplárně.

Výroba energie z hnědého uhlí se však kvůli zdražujícím emisním povolenkám přestává vyplácet. Například jedna megawatthodina elektřiny s dodávkou v roce 2026 nyní stojí 109 eur a jedna povolenka zhruba 96 eur. Výroba by proto byla nerentabilní.Podle Tomka vstup Pauknera má pomoci v transformaci celého regionu v souvislosti s přípravou na odklon od energetického využívání uhlí. „Přinesl jsem samozřejmě čerstvý kapitál. Pokud bude zájem o mé zkušenosti a názor v energetice, tak velmi rád pomohu Sokolovské v transformaci v moderní společnost, která bude reflektovat nové podmínky na energetickém trhu,“ uvádí Paukner. V současnosti dochází v Evropě k odklonu od uhelných zdrojů směrem k obnovitelným.

Celá energetická skupina se podle něj bude více orientovat na fotovoltaické elektrárny a investice do baterií. „Před Sokolovskou stojí velký úkol. Musí se přeměnit na zelenější energetickou společnost,“ upozorňuje Paukner.

Do skupiny patří vedle dolů, energetických zdrojů a pozemků i strojírenské firmy, hotel, rozsáhlý soubor budov či golfové hřiště vybudované na bývalých výsypkách. Kromě fotovoltaik plánuje skupina Sokolovské uhelné například vznik města s hotely okolo jezera Medard, které je na místě původního dolu.

V minulém roce zažila skupina Sokolovská uhelná skvělé časy, když kvůli energetické krizi dosáhla rekordního zisku ve výši 2,3 miliardy korun. Ruská invaze na Ukrajinu vystřelila ceny elektřiny až k hranici jednoho tisíce eur za megawatthodinu a nahoru šly rovněž ceny uhlí.